Jejich cílem je zlepšit funkční parametry – kloubní pohyblivost, sílu, nervosvalovou koordinaci i charakter pohybových stereotypů, odstranit nežádoucí zvýšené svalové napětí. Obsahují složku pohybovou, dechovou a relaxační a při vyrovnávacím procesu zdůrazňujeme tu či onu složku, abychom dosáhli vzájemného funkčního propojení.
Aby měla cvičení určitý fyziologický účinek, musí být:
přesně zacíleno na určitou oblast;
provedena předepsaným způsobem, který odpovídá jak charakteru poruchy, tak i určitým fyziologickým zákonitostem;
výběr vhodných cvičení, jejich uspořádání do vhodně zvolených sestav i metodický postup při jejich provádění přizpůsoben individuálním možnostem a potřebám cvičence.
Výběr vhodných cvičení, jejich uspořádání do vhodně zvolených sestav i metodický postup při jejich provádění musí odpovídat individuálním možnostem a potřebám cvičence.
Zásady provedení vyrovnávacích cvičení
Vycházejí nejen z praxe, ale i z teoretických poznatků v oblasti fyziologie, patofyziologie, speciální fyziologie hybnosti pohybového aparátu a kineziologie.
První zásada
byla naznačena dříve: působením na periferní složky pohybového systému je prvotním záměrem působit i na složku centrální, a tím přebudovat původní, špatné programy v nové, bezchybné. Opravu zafixovaných návyků lze navodit pouze přesným prováděním cvičení.
Druhá zásada
je požadavek cvičit pomalu. Souvisí s předchozí zásadou a vyplývá ze skutečnosti, že cvičení ztrácí na účinku, jestliže se nestačí plně zapojit řídící mechanismy. Při rychlých pohybech není totiž možné ani dokonalé naprogramování, ani provedení nezbytných následných úprav. Naopak zvolna prováděné pohyby umožňují vypracování jak přesného programu, tak i potřebné korekce pohybového děje. Navíc jsou-li často opakovány, napomáhají přetvářet zakódované reflexní vazby do podoby správných pohybových stereotypů.
Třetí zásada
se týká pořadí, v jakém by měla kompenzační cvičení na sebe navazovat. Nejprve je třeba uvolnit klouby a svalové napětí, potom protáhnout svaly zkrácené, následně posílit svaly oslabené ve spojení s nácvikem správných pohybových stereotypů.
Další důležité zásady, na které nesmíme při kompenzaci zapomenout
výběr cviků volíme na základě výsledků diagnostiky pohybové soustavy;
postupujeme od nejlehčích cviků bez náčiní po nejtěžší s náčiním;
dodržujeme striktně správné zaujetí výchozí polohy a průběh pohybu;
správně dýcháme (brániční dýchání, výdech při protažení či sv. kontrakci);
cvičení provádíme dostatečnou frekvencí a intenzitou;
obměňujeme cviky pro jednotlivé svalové skupiny;
někdy méně znamená více!!!
Patří sem základní cvičební polohy a vyrovnávací cvičení: