Rozedma plic se odborně označuje také jako plicní emfyzém. Jde o chronické plicní onemocnění, které vede k narušení plicních funkcí a může nemocného omezit na kvalitě života, případně jej ohrozit dalšími komplikacemi.

Podstatou chorobného stavu je destrukce přepážek mezi plicními sklípky. Člověk pak ztrácí schopnost vydechovat vzduch z plic a ten pak začne být zadržován v plicních sklípcích. Kromě toho je snížena plocha, na kterém může docházet k výměně dýchacích plynů mezi plicní tkání a krví.

Emfyzém je klasifikován podle toho, jakou část dýchacích cest postihuje. Rozeznávají se čtyři typy emfyzému:

• Centroacinózní emfyzém - postihuje centrální úsek respiračního bronchiolu, plicní sklípky zůstávají nepostiženy. Tento typ emfyzému je typicky spjatý s kouřením. Často bývá spojený s chronickou bronchitidou a spolu se nazývají chronická obstrukční plicní nemoc.
• Panacinární emfyzém - postihuje jak bronchiolus tak plicní sklípky. Typicky se vyskytuje u pacientů s chyběním enzymu alfa-1-antitrypsin.
• Distální acinární emfyzém - postihuje převážně plicní sklípky. Může zasahovat až pod poplicnici jako emfyzematózní bula (vzduchový puchýř). Jejím prasknutím vznikne spontánní pneumotorax.
• Nepravidelný emfyzém - plíce jsou postiženy nepravidelně. Je asociován s jizvením, kdy jizva vtahuje okolní plicní tkáň.

Příčiny: Rozedma může být částečně způsobena geneticky, asi nejznámější geneticky danou poruchou zvyšující riziko rozedmy je tzv. deficit alfa-1-antitrypsinu. K poškozování plicních sklípků dochází i při vdechování škodlivin, zejména v cigaretovém kouři (viz obrázek č. 1) a jistá přirozená degenerace přepážek a plicních sklípků probíhá s rostoucím věkem.

Projevy: Základním projevem je zhoršující se dušnost, únava a nevýkonnost. Rozedma je v podstatě určitým podtypem choroby zvané CHOPN a příznaky tomu odpovídají. Hrudník nemocných bývá rozšířen v předozadní rovině. V plíci postižené rozedmou mohou vznikat poměrně velké dutinky vyplněné vzduchem a při jejich prasknutí může vzniknout pneumotorax. (viz obrázek č. 2)

Diagnostika: Důležité je zjistit podstatu pacientových obtíží. Měli bychom vědět o plicních onemocněních v jeho rodině a vědět, zda nemocný kouří a kolik cigaret denně spotřebuje. Z fyzikálního vyšetření nás zajímá tvar hrudníku a poslech plic. Určité změny lze najít i na rentgenu plic, ale zřejmě nejdůležitější jsou funkční plicní testy, zejména spirometrie. Funkční testy přesně zhodnotí přítomnost a tíži poruchy funkce plic. Další vyšetření již bývají cílena podle výsledků výše zmíněných nálezů.

Léčba: Již vzniklá rozedma se nedá vyléčit. Aby se předešlo dalšímu zhoršování, je nutný naprostý zákaz kouření a jeho rychlé odvyknutí. Při dušnosti se podává kyslík, u těžkých forem lze zvážit i domácí oxygenoterapii. Výjimečně se mohou provést chirurgické zákroky s odstraněním postižených částí plic, definitivním řešením je transplantace plic – pouze malé procento pacientů je však tohoto zákroku schopno.

Zdroje

Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK - rozedma plic [online]. [cit. 07.01.2017]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=rozedma-plic

U lékaře - rozedma plic [online]. [cit. 07.01.2017]. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/nemoci-vysetreni/rozedma-plic

Náš člověk - rozedma plic, plicní emfyzém [online]. [cit. 07.01.2017]. Dostupné z: http://rozedma-plicni-emfyzem.nasclovek.cz

Poškození vazů kolenních kloubů [online]. [cit. 19.12.2016]. Dostupné z: http://www.ortopedie-traumatologie.cz/Poskozeni-vazu-kolennich-kloubu