ÚRAZY VAZŮ KOLENNÍHO KLOUBU
Kolenní kloub je nejsložitějším a zároveň nejvíc zatěžovaným kloubem v lidském těle. Představuje skloubení 3 kostí – femur, tibie a patela. Bývá zatěžován mnohonásobně větší silou, než je hmotnost člověka samotná. Při běžné chůzi do schodů je zatížení kolena 3,3x vyšší a při hlubokých dřepech dokonce až 7,6x vyšší.
Koleno a následně i úrazy můžeme dělit na měkké koleno a úrazy měkkého kolene a na tvrdé koleno, úrazy tvrdého kolene. Nejčastějšími úrazy kolene jsou právě úrazy měkkého kolene, především vazů, menisků a podpůrných struktur. Stabilitu kolena zajišťují postranní vazy a křížové vazy, svalový aparát kolene (pokud máme dost naposilované svaly kolene, můžeme chodit i sportovat s přetrženými vazy – svaly udržují koleno stabilní), upínací šlachy a menisky. Kolenní kloub byl vyvinut pro běžné každodenní zatížení, ovšem jeho úrazy vznikají pří nadměrné nebo při nevhodné zátěži.
Nejčastěji se setkáváme s poraněním křížových vazů, zejména u sportu, a to při nárazu z boku do zatížené končetiny. Běžně se s natržením či přetržením křížových vazů setkáváme u sportů jako fotbal, lyžování, rugby nebo hokej. Tímto způsobem se častěji natrhne přední zkřížený vaz. Zadní zkřížený vaz se zraní kombinací přílišného protažení a vybočení kolene, násilím při propnutém kolenním kloubu, doskočením na propnutou končetinu nebo protlačením kolena dozadu při zatížené končetině.
Co se týče postranních vazů kolene, nejčastěji poraněn bývá vnitřní meniskus a vnitřní postranní vaz, protože jsou k sobě pevně připojeny a nejsou tak pohyblivé, jako ty vnější. Tento úraz je rizikový u dětí, protože poraněné vazivo má tendenci osifikovat, takže mohou být v dospělosti kalcifikované a ztrácet pružnost.
PŘÍZNAKY, DIAGNÓZA A TERAPIE
Při úrazu nastává pocit prasknutí, lupnutí, dotyčný cítí prudkou bolest a kolene se v mnoha případech zablokuje. Následně nastoupí bolest a reflexní stažení svalstva. Otok kolene je způsoben vylitím synoviální tekutiny do kloubního pouzdra a při vážnějších úrazech může dojít i ke krevním výronům.
V případě poranění kolenního kloubu je indikováno lékařské vyšetření včetně RTG, které vyloučí poškození kostních struktur. U natažení vazů či částečné ruptuře postranního vazu je vhodná fixace sádrou nebo ortézou na 3-5 týdnů, dle stupně poškození. U úplných ruptur je možné operační řešení (sešití vazu) s následnou fixací ortézou či sádrou na dobu 6 týdnů. Vhodné jsou léky na snížení otoku a bolesti. K doléčení se používá elektroléčba či magnetoterapie. Při plastice kolenních vazů se využívalo sešívání konců vazu, ovšem účinnější je novější metoda tzv. rekonstrukce, při které se k nahrazení vazu využívá vlastní tkáně pacienta. Nejčastěji bývá odebírán štěp z vazu čéšky či štěp ze šlachy ohybače kolenního kloubu (hamstring).
Po operaci jsou dotyční hospitalizováni na cca 4 dny a poté jsou propuštěni domu a na následné 3 týdny si nahrazují stabilitu kolene pomocí berlí a ortézy. Rehabilitace a posilování svalů kolene (hlavně zadní skupiny) by mělo nastat v co nejkratším čase po operaci. Pokud dojde k obnovení 90-95 % svalové hmoty, návrat ke sportu je možný po 6 měsících, přesto se při sportu doporučuje nosit ortézu.
ZDROJE
Poškození vazů kolenních kloubů [online]. [cit. 19.12.2016]. Dostupné z: http://www.ortopedie-traumatologie.cz/Poskozeni-vazu-kolennich-kloubu
Poranění zkřížených vazů kolena [online]. [cit. 19.12.2016]. Dostupné z: http://www.dostry.cz/podrobne/potize_poraneni_vazu.htm
Pohybový aparát a jeho úrazy [online]. [cit. 19.12.2016]. Dostupné z: http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/referaty/2005_2006_LS/1100/Bocek/koleno.pdf