Tisk

Podvrtnutí kotníku (včetně poranění vazů)

Kristýna Romová Stav: Odevzdáno

Obecný popis zranění:

Podvrtnutí hlezenního kloubu je jedním z velmi častých poranění (můžeme říci, že dokonce patří k těm nejčastějším vůbec), se kterým se lékař nebo rehabilitační pracovník (popřípadě fyzioterapeut) setkává ve své každodenní praxi.

Příčinou je nejčastěji špatný došlap či doskok na nohu vybočenou dovnitř (inverzní mechanismus úrazu). Dochází ke krátkodobému oddálení kloubních ploch a různému stupni poškození vazivového aparátu (protažení vazu, částečné prasknutí, úplné roztržení vazů). Při velkém násilí často dochází ke vzniku zlomeniny kotníku nebo k avulzní zlomenině báze 5.metatarzu. Ne vždy je možné a rovněž nutné vyšetření dalším odborníkem. Nekomplikované distorse (=podvrtnutí) hlezenního kloubu může zcela a v plném rozsahu léčit praktický lékař po vyloučení fraktury nebo jiného závažného poranění.

Je možné rozlišit \"podvrtnutý kotník\" a zřejmé poškození vazů. Všechny typy výronů způsobují více nebo méně vážná poškození vazů tím, že dojde k vytržení vazivově-elastické tkáně z pouzdra a vzniku výronu nebo edému. Někdy tato poranění, úplně nebo částečně zhojená, zanechávají následky.

Pokud jde o jasné poranění vazů, velikost a místo natržení ovlivňují trvání hojivého procesu a možný rozsah zahojení vazů. Dynamická stabilita vazivového systému určuje funkci kloubu.

 

Stupně postižení podle poškození vazů kotníku:

1.      stupeň: vazy jsou natažené, funkce kotníku je mírně zhoršená

2.      stupeň: vazy jsou částečně natržené, funkce kotníku je narušená

3.      stupeň: vazy jsou úplně přetržené, funkce kotníku je vážně narušená

 

Léčba zranění:

Léčba podvrtnutého hlezna (distorze ATC) je závislá na stupni poranění vazivového aparátu. U všech distorzí zahajujeme léčbu podle zásad \"PRICE\" ( Protection= ochrana, Rest = klid, Ice = ledování, Compression = stažení, Elevation = zvednutí). Smyslem těchto opatření je zabránit vzniku otoku. Poraněné hlezno je nutné odlehčit o berlích (francouzské hole), ledovat, zabandážovat elastikem, udržovat končetinu ve vyšší poloze (elevace končetiny).

Vhodné je i doplnit tuto léčbu lokální terapií (masti nebo spreje) a nasazení enzymoterapie k urychlení vstřebávání otoku a hematomu a tím k urychlení rekonvalescence.

Po zhotovení ultrazvuku a RTG snímků je třeba postupovat dle stupně postižení:

I.stupeň: terapie tzv. funkční léčbou, bez pevné fixace, ledováním, cca 14 denním klidem, odlehčením o berlích, místní aplikací protizánětlivých látek, enzymoterapií. Po 2 týdnech zahajujeme rehabilitaci a fyzikální procedury, povolujeme plavání a kolo, po 3 týdnech běh ve vhodném terénu se zatejpovaným hleznem, cvičení propriocepce (balanční plošiny) a posilování svalů lýtka.

II.stupeň: terapie vhodnou pevnější ortézou či kohezivní bandáží zabraňující postavení nohy do úrazové pozice, odlehčováním o berlích cca 3-4 týdny, pak zahájení RHB a fyzikální terapie vč. nácviku propriocepce a posílení svalového aparátu lýtka.

III.stupeň: imobilizace sádrovou či plastovou fixací na 5 - 6 týdnů, u profesionálních sportovců je v dnešní době sklon k operačnímu řešení - sešití roztržených vazů s následnou 6 týdenní sádrovou imobilizací, po sundání sádry se zahajuje intenzivní rehabilitace a fyzikální terapie.