Charakteristika:
Charakteristickým projevem kyfotického držení těla je zakřivení hrudní páteře v předozadní rovině se zakřivením dozadu. Vrchol zakřivení se nachází mezi 6. a 8. hrudním obratlem. Kromě kulatých zad je značné vysunutí ramen a také i krku s hlavou skloněnou dopředu a odstávání lopatek od hrudníku. Břišní svaly jsou často ochablé a břicho je svěšené dopředu jako vak. V relativním přetížení dítěte v době školní docházky a nuceným pobytem ve škole vznikají kulatá záda. Postava člověka s kulatými zády vypadá jako shrbená. Kulatá záda se poměrně často vyskytují u jedinců s celkovou svalovou ochablostí, u astenických jedinců a s různými zdravotními problémy např. vada zraku – krátkozrakost. Mnohokrát se také objevuje zvětšená hrudní kyfóza u dospívajících jedinců, u kterých může být rozhodující příčinou pubertální růstové urychlení. V tomto případě se může projevit disproporce mezi zátěží a silou posturálních svalů. Jestliže se nevěnuje náležitá pozornost výraznějšímu zakřivení páteře, dochází časem ke zvětšování zakřivení a následkem je až strukturální změna v hrudní kyfóze. Zakřivení hrudní páteře se zvětšuje zakřivením krční páteře se zvýšeným sklonem hlavy dopředu a kompenzačně se zvětšuje i bederní zakřivení páteře. Nácvik správného sezení v lavicích, krátkodobé aktivní odpočinky během vyučování, provádění školní tělesné výchovy se zaměřením na získání návyku správného držení těla od začátku školní docházky můžeme považovat za prevenci. Nejčastějším projevem tohoto chybného držení těla je onemocnění zvané Scheuermannova nemoc.
Projev nemoci:
Samotný projev nemoci je totožný s dosavadní charakteristikou hrudní kyfózy. Hrudní páteř má velice sníženou pohyblivost, nejvíce je omezen záklon hrudní páteře. U postiženého je celý trup mírně nakloněn dopředu, v sedě dochází k rostoucím a neustupujícím bolestem zad (projevují se přibližně u 20% pacientů) a rychlé únavě. Na rentgenovém snímku se onemocnění projevuje změnami na obratlích (klínovitý tvar obratle) a meziobratlových ploténkách, především v hrudní oblasti. Při zhoršování nemoci a v období bolesti je zapotřebí omezit nebo se zcela vyhnout větší fyzické zátěži (např. vrcholový sport). Jestliže nedochází ke zhoršování, není potřeba fyzické aktivity omezovat. Tato nemoc s sebou může přinášet, kromě vzhledových obtíží také obtíže dechové, výrazné omezení pohybové a v pozdějším věku také bolesti zad.
Nemoc obvykle probíhá ve 3 stadiích:
1. Časné stádium
První stadium probíhá mezi 10. – 13. rokem života, onemocnění začíná lokálními poruchami růstu, které vznikají na spodní a svrchní chrupavčité straně obratlů. Ventrální strana páteře zůstává růstově značně pozadu, z tohoto důvodu se obratle vyvíjí klínovitě. Na základě oslabení svalů a jejich častého zkrácení v oblasti ramenního pásu dojde k tomu, že vzniknou tzv. kulatá záda. Děti v tomto stádiu nemají žádné nebo jen opravdu nepatrné bolesti zad.
2. Floridní stádium
Je mezi 13. - 17. rokem života. V této fázi dojde k prolomení materiálu plotének, kde na sebe jednotlivé obratle nasedají. Kvůli posunu tkáně, která tvoří právě ploténky, se zmenší meziprostor mezi jednotlivými obratli. Zvýšené ventrální zatížení následně způsobí změnu tvaru páteře. Dojde k prohloubení a rozšíření páteře.
3. Konečné stadium
Probíhající degenerativní změny v páteři zafixují kulatá záda s konečnou platností. U těžkých případů může docházet k úplnému zatuhnutí postižených úseků páteře. V období bolestí a zhoršování nemoci je nutné se vyhnout větší fyzické zátěži, ale pokud nedochází ke zhoršování, není nutné fyzickou aktivitu omezovat.
Příčiny vzniku:
Příčinou této posturální vady je porucha statiky horní části trupu v důsledku svalové dysbalance: ochablé šíjové a zádové svalstvo (vzpřimovače trupu v hrudní části, šíjové svaly), ochablé mezilopatkové svalstvo (svaly rombické, trapézový sval, široký sval zádový, zdvihač lopatky), zkrácené a ztuhlé prsní svaly (velký a malý prsní sval). Další příčinou je nedostatek přirozené pohybové aktivity a jakéhokoliv sportu. Zvětšení kyfózy také vzniká kvůli chybnému cvičené nebo přetěžováním jedné strany těla a pomíjením druhé.
Příčina vzniku nemoci není zcela jasná, nejčastěji se uvádí porucha růstu obratlů v období ukončování růstu. Postupně dochází ke klínovité deformaci obratlových těl, snížení meziobratlových plotének a zhruba u poloviny případů vznikají tzv. Schmorlovy uzly. Dochází ke všemu ve chvíli, kdy mechanické nároky a zatížení páteře předstihuje její vyrovnání. Páteř zareaguje zahnutím do oblouku-kyfózy a fixací tohoto stavu.
Prevence:
Prevence by měla být nedílnou součástí života každého z nás. Měli bychom si navyknout na jakoukoliv prevenci již ve školském zařízení. Pro tento typ vadného držení těla jsou důležité cíleně zaměřené kompenzační v průběhu cvičení nebo dokonce i vyučování. Během vyučování nebo u sedavého zaměstnání by se měl objevovat alternativní sed, také pohybově rekreační přestávky. Každý by měl zvyšovat úroveň zdravotně orientované zdatnosti a úroveň vnitřní motivace k celoživotní pohybové aktivitě. Nejvhodnější a nejčastěji doporučovanou preventivní aktivitou pro dospělé je plavání, u kterého se komplexně posiluje celé tělo. Mezi preventivní prvky taktéž patří přímé držení těla.
Srdečný, V., Osvaldová, V., & Srdečná, H. (1997). Kulatá záda. Praha: ONYX.
Harcovka: Hrb - Kulatá záda – zvětšená hrudní kyfóza [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.harcovka.cz/index.php?akce=clanek&idm=18&ids=159
CoreTraining: JAK NA ZVĚTŠENOU KYFÓZU: CO JE KYFÓZA, ROZDĚLENÍ, PŘÍČINY, CO CVIČIT A ČEMU SE VYHNOUT [online]. 2014 [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.coretraining.cz/2014/02/jak-na-zvetsenou-kyfozu-co-je-kyfoza-rozdeleni-priciny-co-cvicit-a-cemu-se-vyhnout/