Entezopatie lokte

Definice

Entezopatie je pojem souhrnně označující onemocnění úponových šlach. Název pochází z latinských slov enthesis (z řečtiny, označuje úpon šlachy) a pathia (z latiny, označuje onemocnění). Jsou to patologické změny úponu šlachy ke kosti, vedoucí k silným bolestem v této oblasti a omezení pohybu. Entezopatie může být akutní, nebo chronická, kvůli častému opakování přetěžování úponů. Na epikondylech lokte začínají extensory a flexory zápěstí. Podle postižené strany rozlišujeme laterální (postiženy extensory) a mediální (postiženy flexory) epikondylitidu. – itis zde značí latinskou koncovku pro zánět. (Pro lepší znázornění obrázek č. 1)

Popis, příčiny

Onemocnění vzniká nejčastěji z opakovaného přetěžování úponů, nebo při poranění, při kterém dochází k porušení struktury v podobě mikrotrhlin, vytrhávání vláken z kosti a různých zánětlivých procesů. Neprobíhá dostatečná regenerace a v důsledku toho dochází k rozpadu chrupavkové zóny a vzniku nekróz. Následně dochází k reparaci, nahrazení poškozené tkáně tkání jinou (i méně hodnotnou).

Konkrétně se začnou tvořit osteofyty (drobné kostěné výrůstky). Entezopatie jsou často pojmenovány podle činnosti (obvykle sportovní aktivity), která jim často předchází (tenisový nebo oštěpařský loket). Tyto názvy však neznamenají, že entezopatie nemůže vzniknout i z jiných aktivit a činností. (Lépe znázorněno na obrázku č. 2)

Příznaky, průběh

K prvním příznakům patří nejčastěji bolest při pohmatu a pohybu. Ta bývá dobře lokalizována, lze nahmatat zánětlivá ložiska. Postižená osoba má problém uchopit předměty a nosit břemena. Tato bolest může vystřelovat i do dalších částí horní končetiny (předloktí, paže…). V klidové fázi obvykle bolesti ustupují. Dalšími typickými projevy bývá otok a zarudnutí.

Akutní entezopatie obvykle odezní během 6 týdnů od projevení prvních příznaků. Při trvání bolestí déle jak 6 týdnů přechází do chronicity, při které může bolest vyzařovat i v klidové fázi. Pacienti drží loket v semiflexi, snaží se končetinu podvědomě odlehčit. Tím však vznikají svalové dysbalance, zapojují se do pohybu jiné mechanismy a tím může vést k dalším problémům jiného charakteru.

Léčba

Ačkoliv léčba není složitá, je velice zdlouhavá. Entezopatie se může léčit dvěma postupy, a to konzervativní, nebo operační. Pro léčbu je důležité zjistit příčinu vzniku a této činnosti se poté vyvarovat, aby nedocházelo ke zhoršování stavu, nebo recidivám.

Konzervativní léčba spočívá v mnoha krocích vedoucích ke zlepšení stavu. K základním doporučením patří dodržovat klidový režim (při nedodržování je nutné nosit ortézu, pásky…), postižené místo ledovat. Důležitou roli hraje v léčbě fyzioterapie, při které je snaha o posílení svalů, zachování kloubní hybnosti a tím lepší regeneraci úponu. Také se často používají prvky fyzikální terapie, nejčastěji ultrazvuk, elektroterapie, magnetoterapie, laser… Na podporu kloubu a zrychlení regenerace se dají použít také kineziotapy, které urychlí regeneraci a zafixují kloub. Často se osvědčí také léčba rázovou vlnou. Léčba je často podporována analgetiky. (Příklad tejpování na obrázku č. 3)

K operační léčbě se přistupuje při přechodu do chronicity a neúspěšné předchozí léčbě, popř. vzniku recidiv. Operace samotná je asi 30 minutový zákrok probíhající pod celkovou anestezií s dobou hospitalizace kolem 3 dnů. Při operaci se odstraní přebytečná a poškozená část šlachy, do epikondylů se provrtají díry (pro lepší regeneraci) a rána se zašije. Po operaci je ruka fixována. Poté musí být ruka intenzivně rozcvičována, opět pomocí fyzioterapeutických postupů.

Operace laterální epikondylitidy:  viz. Youtube link