Páteř je udržována ve správném postavení systémem svalů, vazů a kloubů. Pokud dojde k oslabení některého z těchto systémů, vzniká porucha, kterou označujeme jako vadné držení těla. Vadné držení těla je nejčastěji dáno zeslabením svalového aparátu vlivem zanedbané fyzické činnosti nebo důsledkem psychických změn u adolescentů. Aktivním zapojením určitých svalových skupin lze držení korigovat.

Autorem této metody z roku 1957 je Jaroš a v průběhu výzkumu s pedagogy ji propracoval a zpřesnil Lomíček. Je jednoduchá a dobře využitelná i pro běžné hodnocení držení těla v praxi, což dokazuje i její použití v tomto výzkumném záměru. Po získání jistých zkušeností lze v měření dosáhnout poměrně přesných výsledků v hodnocení držení těla.

Pomocí verbální škály 1–4 (1 je nejlepší) hodnotíme celkem 5 oblastí – držení hlavy a krku, konfiguraci hrudníku a ramen, břicho se sklonem pánve, křivku zad a držení v čelní rovině:

                        1……držení těla shodující se s normou

                        2……nepatrné odchylky od normy

                        3……větší odchylky od normy

                        4……skutečné vady v držení těla

Celkové držení těla dítěte zhodnotíme tak, že sečteme body ze všech pěti hodnocených oblastí – čím nižší číslo získáme, tím je samozřejmě držení těla lepší. K této hodnotě za držení těla můžeme ještě připojit samostatné hodnocení dolních končetin, které se uvádí k součtu bodů ze zmíněných oblastí za zlomkovou čáru (jako jmenovatel zlomku).

                                dokonalé držení těla………… součet bodů     5

                                dobré držení těla…………….. součet bodů     6-10

                                vadné držení těla…………….. součet bodů     11-15

                                velmi špatné držení těla…součet bodů     16-20

Hodnocení držení hlavy a krku (1-4)      Obrázek 1. 

1. Hlava je tak, že osa šíje tvoří vertikálu a s osou dolní čelisti svírá pravý úhel, hloubka krční lordózy      

    je 2–2,5 cm.

2. Hlava je posunuta poněkud vpřed a šíje se odchyluje od vertikálního směru asi o 10°.

3. Hlava je skloněna a šíje se odchyluje od vertikály o 20°.

4. Hlava a šíje jsou od vertikály skloněny o více než 20°.

Hodnocení hrudníku a ramen (1-4)

1. Osa hrudníku je vertikální, ramena směřují přesně do stran, klíční kost a hřeben lopatky tvoří    

    rovnoramenný trojúhelník, hrudník je vyklenutý a záda jen nepatrně kyfotická, lopatky  není při

    pohledu ze strany vidět.

2. Hrudník není zcela správně postaven, jeho osa se od vertikály odchyluje asi o 10°.

3. Hrudník je plochý, záda jsou kulatá, ramena jsou posunuta vpřed a lopatky je při pohledu ze strany  

    vidět.

4. Osa hrudníku je šikmá, hrudník je plochý nebo má jiné vážné odchylky od normy, ramena jsou

    vysunuta vpřed a obrys zad tvoří jeden oblouk.

Hodnocení břicha a sklonu pánve (1-4)

1. Břišní stěna je pevná a vtažena, sklon pánve (tj. úhel mezi zadní plochou křížové kosti a stěnou) má

    být 30°.

2. Dolní stěna břišní je mírně vyklenuta, křížová kost svírá s vertikálou úhel asi 35°.

3. Břišní stěna je značně vyklenuta a sklon pánve je větší než 35°.

4. Břišní stěna je zcela povolena a sklon pánve přesahuje úhel 50°.

Hodnocení křivky zad (1-4)       Obrázek 2. 

1. Křivka zad je při pohledu ze strany nepatrná, hloubka krční lordózy je 2-2,5 cm, bederní 2- 3 cm.

2. Bederní lordóza je mírně zvětšená (3–3,5 cm) nebo jsou záda mírně oploštělá.

3. Záda jsou kulatá, bederní lordóza zvětšena až o 5 cm nebo jsou záda zcela oploštěna.

4. Záda jsou totálně kulatá s bederní lordózou zvětšenou nad 5 cm nebo jsou záda zcela oploštěna.

Hodnocení obrysů těla ve stoji a v předklonu (1-4)     Obrázek 3.    Obrázek 4. 

1. Obrysy těla v bocích jsou symetrické, ramena stejně vysoko, lopatky od stěny zad neodstávají a jejich vnitřní hrany jsou rovnoběžné.

2. Jedno rameno je nepatrně výš (asi o 1 cm), lopatky mírně odstávají od stěny zad a v předklonu se jeví lehká asymetrie obrysu zad.

3. Jedno rameno je značně výš (více než 1 cm), lopatky odstávají, jeden bok je vysunut a v předklonu se jeví nesymetrický obrys zad.

4. Jedno rameno je až o 2 cm výš než druhé, lopatky značně odstávají, jeví se velká asymetrie obrysů těla ve stoji a obrysů zad v předklonu.

Obrázek 1.                                                                                       

Obrázek 2.                                         

Obrázek 3. 

Obrázek 4. 

Zdroje:  https://www.wikiskripta.eu/w/Vadn%C3%A9_dr%C5%BEen%C3%AD_t%C4%9Bla 

              https://theses.cz/id/axeq5u/BC_PRCE_verze06042011_DEFINITIVNI.pdf

              http://www.unium.cz/materialy/mu/fsps/vy-etrovaci-metody-m3776-p1.html