Bazální posturální programy (BPP) = koncept dle Čápové
Základní informace
Jedná se o velmi „mladý“ koncept, který má ovšem veliký úspěch a začíná se vyučovat i na některých vysokých školách. Tento koncept byl založen na poznatcích MUDr. Václava Vojty, MUDr. Františka Véle CSc. a MUDr. Vladimíra Vlacha CSc.
Koncept vychází z neurofyziologických poznatků a ze zákonitostí raného psychomotorického vývoje dítěte tzn. z procesu postupného vývoje lidského vzpřimování.
Koncept si v motorických projevech dítěte všímá drobných koordinačních celků, které jsou vrozené (pro všechny lidi společné). Tyto jednotlivé celky se nazývají bazální posturální programy (BPP). Bazální posturální programy jsou základním stavebním prvkem větších a obecně známých motorických programů - přetáčení na bok či břicho, sed, kvadrupedální lokomoce a jiné. BPP jsou opora horní končetiny a opora dolní končetiny. Projevují se vyvážených svalovým napětím a centrovaným postavení klíčových kloubů (kyčelního a ramenního).
Přítomnost BPP určuje míru fyziologického provedení pohybu. Při plném využití se zkvalitní dechová mechanika a dojde k propojení horního a dolního trupu tzn. že výsledkem je napřímená, stabilní a plně rotabilní páteř. Terapeutickým působením v určitých pozicích se pomáhají tyto podprogramy spouštět.
Koncept a terapie
Koncept se proto zaměřuje na podrobnou analýzu bazálních posturálních programů a především na uplatnění jejich parametrů pro terapeutickou praxi. Návrat k těmto bazálním posturálním programům nám tedy umožňuje působit léčebně na hybný systém člověka způsobem, který je mu přirozený. Protože se týkají celého těla, zapojí se do hybnosti i ty části, které pacient neumí vůlí ovládat (ztráta hybnosti z jakéhokoli důvodu). Terapii provádíme v tzv. vstupních posturách, které odpovídají polohám z vývoje lidského vzpřimování a různými vlivy, jako například zesílením tlaku v místě opěrných bodů, přitom součastně motivujeme pacienta v pohybu. Spouštíme bazální programy.
Velký důraz klademe na využití emočních prvků, asociace a prožitků pohybu. Jedině tak můžeme očekávat návrat bazálních programů do každodenní hybnosti pacienta. Úspěšnost této terapie je vázána na emoční stav pacienta, na erudovanost fyzioterapeuta a na intenzitu.
Indikace
poranění míchy
parézy
formy DMO
skoliózy
vertebroalgický syndrom
svalová nerovnováha
bolestivé syndromy ramenních a kyčelních kloubů
Kontraindikace
nezkušený fyzioterapeut a chybné provedení
BPP u dětí
Koncept BPP je u dětských pacientů společně s Bobath a Vojta konceptem nejlépe využitelnou terapií. Koncept umožňuje velmi dobře tvarovat páteř.
Nejlehčí formu terapie používáme u dětí nedonošených, kde se soustředíme na kontaktní body dítěte s podložkou.
Terapie je jen tehdy úspěšná, když probíhá v pokojné a láskyplné atmosféře a dítě ji přijímá více jako hru a později chápe i její význam.
VĚK DÍTĚTE |
FREKVENCE |
0 – 6 měsíců |
2-3 týdně |
7 – 12 měsíců |
1x týdně |
1 rok – 4 roky |
1x za 14 dní |
po 4. roce |
1x za měsíc |
BPP u dospělých
BPP nachází nové uplatnění i u dospělých pacientů po CMP a u poúrazových paréz periferních nervů.
Zakladatelka konceptu má i dobré zkušenosti s léčbou funkčních poruch osového orgánu, včetně skolióz, kde ale záleží na čase záchytu.
Použité zdroje
- Školící a fyzioterapeutické centrum Jimramov: Jarmila Čápová [online]. [cit. 2018-01-28].
Dostupné z: http://www.jarmila-capova.cz/terapeuticky-koncept-bbp/
- SDMO: Jarmila Čápová [online]. [cit. 2018-01-28].
Dostupné z: http://www.jarmila-capova.cz/terapeuticky-koncept-bbp/
- ČÁPOVÁ, Jarmila. Od posturální ontogeneze k terapeutickému konceptu. Ostrava: Repronis, 2016. ISBN 978-80-7329-418-2.