Zakladatelem proprioreceptivní nervosvalové facilitace je americký neurofyziolog MUDr. Herman Kabat, který vypracoval spolu s Margaret Knott a Dorothy Vossovou léčebné postupy původně zaměřené na pacienty trpící dětskou obrnou.  V dnešní medicíně má mnohem širší uplatnění.

Propriocepci zajišťují mechanoreceptory(svalová vřeténka), které zaznamenávají změny ve svalech (polohocit). Jsou nepostradatelná pro koordinované řízení pohybu a zaznamenávají polohu těla. Z proprioreceptorů jsou podněty vedeny a přepojovány v míše. 

Faciltace je zesílení reflexu a jiné nervové aktivity. 

Úkolem metody je cílené ovlivňování aktivity motoneuronů předních rohů míšních skrze impulzy ze svalových, šlachových a kloubních proprioreceptorů a skrze impulsy z mozkových center, které reagují na zrakové a sluchové exoreceptory.

Terapeut učí pacienta správným pohybovým vzorcům. Cvičí s končetinami v rotaci a po diagonále, čímž aktivuje svalové smyčky (svalové skupiny se při komplikovanějším pohybu sdružují do funkčních celků). 

Terapeut v průběhu cvičení je v kontaktu s pacientem a vyvíjí manuální tlak ve směru či proti směru vykonávaného pohybu. Ovlivňuje napětí svalů, které se mají do pohybového vzoru zapojit.   Klient se musí soustředit, zrakem kontrolovat vykonávaný pohyb a řídit se pokyny terapeuta. Pomáhá tak zpětné kontrole a ovlivňuje kvalitu prováděného pohybu.

Léčebné postupy PNF jsou zaměřeny na běžné činnosti (např. klient si chce podat šálek z horní poličky skříně). Vycházejí tedy z přirozených pohybových vzorů každého jedince a zohledňují prostředí, ve kterém se léčený pohybuje. 

Metoda se používá pro obnovení či naučení správných pohybových vzorců (stav po CMP, úrazech mozku), dále po operacích páteře, při degenerativních onemocněních kloubů, při poruchách držení těla a dalších problémech pohybového aparátu. Kontraindikací jsou horečnatá onemocnění, metastazující nádory a těžká onemocnění kardiovaskulárního systému.