Vyšetření kloubní vůle je součástí komplexního vyšetření funkce kloubu. Pod pojmem „kloubní blokáda“ rozumíme funkční, reverzibilní poruchu funkce kloubu, která je charakterizována omezením rozsahu pohybu v kloubu bez patologických strukturních změn. Nemusí však být vždy zdrojem bolestivého dráždění a může se projevit jak u pasivního tak i aktivního pohybu. Přítomnost spazmu ve svalu může ovlivnit vnímání kloubní blokády jako bolestivé afekce. Proto se v okolí dysfunkčního kloubu provádí integrální vyšetření funkce kloubu a svalstva. Pokud však nedojde ke vzniku spazmu v oblasti blokovaného kloubu, můžeme předpokládat, že blokáda bude klinicky němá (nevyvolá bolestivý stav).

Vyšetření kloubních blokád

Při vyšetření kloubních blokád se nejvíce zaměřujeme na vyšetření vůle kloubu, pod kterým si můžeme představit malé klouzavé pohyby, které jsou předpokladem pro uskutečnění funkčního pohybu, který se vyskytuje v každém kloubu a má specifickou charakteristiku. Pohyby ve smyslu vůle v kloubu jsou prováděny pasivně, protože nejsou ovlivnitelné ani realizované vůlí.

Musíme také dbát na anatomický tvar kloubu, takže při vyšetření kloubní vůle jde zvláště o pasivní posun jedené kostěné části kloubu v různých směrech proti fixované druhé části.

Pohyby ve smyslu kloubní vůle

1.        Neutrální postavení kloubu

2.       Dustrakce

3.        – 4.   Posun v předozadním směru

5.        – 6.  Posun v laterálních směrech

7.        Rotace

8.        Zaúhlení

Pacient by měl být při vyšetření uvolněný a vyšetřovaný segment v takovém postavení, aby bylo co nejvíce uvolněno kloubní vazivo a ligamentozní aparát, což je ve většině případů střední postavení. Pohyby jsou prováděny pomalu a jemně, abychom mohli lépe diferencovat rozsah pohybu, a snažíme se udržet pevnou nebolestivou fixaci.

Příčiny vzniku kloubních blokád

Příčin vzniku kloubních blokád je velké množství, jednou z nich může být např. přetížení a chybné zatížení kloubu, dlouhodobá fixace sádrovým obvazem, které vznikají především nad a pod postiženým kloubem. Dále může blokádu způsobit trauma, kdy předpokládáme, že nedošlo k postižení kostních částí. Degenerativní změny, nejčastěji artrózy, kde na podkladě fyziologických změn dochází recidivám blokád. Mohou také vzniknout u ležících mimo pohybový aparát, nejčastěji u interních onemocnění.

Odstranění a vyšetření kloubních blokád si vyžaduje hojnou zkušenost, proto se nedá naučit pouze na podkladě písemné instrukce a vyžaduje absolvování speciálního vzdělávacího kurzu. Kloubní blokády jsou však jedním z nejčastějších problémů, které musí fyzioterapeut řešit a setkává se s nimi velice často.

Zdroje:

DIMON, Theodore. Anatomie těla v pohybu: základní kurz anatomie kostí, svalů a kloubů. Druhé, revidované vydání. Ilustroval John QUALTER, přeložil Martina REGNEROVÁ. Praha: Euromedia, 2017. ISBN 978-80-7549-158-9.

HALADOVÁ, Eva a Ludmila NECHVÁTALOVÁ. Vyšetřovací metody hybného systému. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-80-7013-516-7.

Bolesti a blokády kloubů a páteře – Martina Crhová – Fyzioterapeut Brno. Fyzioterapeut Brno - Martina Crhová [online].  Dostupné z: http://www.martinacrhova.cz/portfolio/aenean-eros-quam/

Obrázek z knihy - HALADOVÁ, Eva a Ludmila NECHVÁTALOVÁ. Vyšetřovací metody hybného systému. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-80-7013-516-7. Str. 77