Tisk

Metody vyšetření skoliózy

Jana Burianová Stav: Zkontrolováno

METODY VYŠETŘENÍ SKOLIÓZY

Skolióza = je závažná deformita páteře. Je to deformace, která ovlivňuje nejen pohybový aparát, ale také kardiopulmonální systém. Jedná se o vybočení páteře do stran.

 

Deformita ve stupních podle Cobby:                                                        

  •        Do 40° léčení pomocí rehabilitace či korzetu                                                                                                                                                                                  
  •         Nad 40°operativní léčba

Klasifikace skolióz:

1)     Idiopatická skolióza – nejčastější typ skoliózy (80% dětských deformací)

                                  -více postihuje dívky než chlapce

                                  -nejčastější genetický původ

2)     Kongenitální (vrozená) skolióza – nejčastěji diastematomyelii a meningomyelokélu

3)     Neuromuskulární skolióza – vážnější onemocnění

                                           - vzniká při poškození horního či dolního motorického neuronu nebo porušení primárního mygonního

 

VYŠETŘOVACÍ METODY:

1)Klinické vyšetření

Nejprve musíme podrobně probrat pacientovu rodinnou a osobní anamnézu. U dívek je potřeba znát začátek menarché. Při klinickém vyšetření sledujeme zakřivení páteře a symetrii/ asymetrii boků. Při pomalém předklonu pacienta sledujeme zakřivení a vyvýšení  (měření pomocí vodováhy či metrického pravítka s druhou stranou). Další vyšetřením můžeme použít olovnici spuštěnou z C7. Dále se zaměřujeme na výšku ramen. Musíme vyzkoušet aktivní a pasivní schopnost úklonů do stran. Dále do vyšetření patří i neurologické vyšetření a neurofyziologii a zjištění stavu plic a srdce.

 

2)Zobrazovací metody

RTG – zobrazení celé páteře (od hlavy až k pánvi), zobrazení boků a předozadně. Snímky slouží k předoperačnímu plánování. Křivky se určují pomocí Cobbova úhlu.

 

Magnetická rezonance – MR či CT, které se využívá při kombinované poruše (páteřního kanálu nebo nervových struktur)



 

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2010/04/02.pdf

https://www.youtube.com/watch?v=7qq5GVqemtE

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/02/08.pdf

TICHÝ, Miroslav. Funkční diagnostika pohybového aparátu. 2. vydání. Ilustroval Daniel VYSLOUŽIL. V Praze: Stanislav Juhaňák - Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-307-4.