MUDr. Rudolf Klapp v roce 1902 absolvoval Univerzitu v Griefswaldu. Od roku 1905 působil jako profesor na univerzitě v Bonnu a později jako docent a ředitel chirurgické univerzity Polyclinic v Berlíně. V roce 1914 MUDr. Klapp poprvé popsal léčbu zlomenin kostí s pomocí ohebného drátu. V letech 1933–1936 byl děkanem fakulty univerzity v Marburgu. Tam také poději založil fyzioterapeutickou školu.
Po celý život se MUDr. Klapp zajímal o pacienty s vadným držením těla a se skoliózou, která se dříve léčila pouze pasivní korekcí.
Již v roce 1905 začal MUDr. Rudolf Klapp rozvíjet léčebnou metodu zvanou Klappovo lezení, jejíž základy položil už dříve jeho otec Bernhard Klapp. Během svého výzkumu přišel na to, že při lezení na všech čtyřech je páteř v jednom okamžiku vystavena mobilizujícímu, protahovacímu, posilujícímu i korekčnímu vlivu. Z tohoto poznatku vyvodil, že chůze po čtyřech končetinách je pro páteř velmi příznivá a že z toho důvodu čtyřnohá zvířata netrpí skoliózou.
Klappovo lezení spočívá v lezení na čtyřech končetinách, při kterém dochází ke korekci vadného postavení trupu. Tento typ lezení odlehčí páteř a pomůže k optimálnímu vývoji svalstva zad. Metoda musí být provázena na kluzké podlaze s použitím chráničů kolen a rukou.
Výchozím postavením pro všechny cviky je klek na čtyřech, kdy kolena svírají s trupem úhel 90° a jsou postavena na šířku pánve. Ruce jsou postavené na šířku ramen, natažené v loktech s prsty směřujícími vpřed. Hlava se mírně dívá vpřed.
Klappovo lezení zahrnuje následující cviky:
1. Lezení po čtyřech – stejnosměrné, zkřížené, s otočením hlavy
2. Sunutí vpřed
3. Hadovité vlnění
4. Zaječí skok
5. Zaječí skok s rotací
6. Hluboké plížení
7. Pavouk s protažením
8. Pavouk s úklonem trupu
9. Pavouk s kruhovitým pohybem paže
10. Velký oblouk
11. Horizontální oblouk
12. Chůze po kolenou
Původně byla tato metoda indikována jen
pacientům s idiopatickou skoliózou (taková, u které neznáme příčinu), nyní
se však její použití rozšířilo na všechny typy skolióz, vadné držení
těla, vadné držení těla, funkční poruchy pohybového aparátu, posílení svalového korzetu a nejrůznější
svalové dysbalance.