Karpální tunel je štěrbina (prostor) oválného tvaru v oblasti zápěstí. Ze tří stran ho obklopují zápěstní kůstky a ze čtvrté pevný zápěstní vaz (retinaculum musculorum flexorum). Zápěstní vaz udržuje zápěstní kosti v obloukovitém postavení.
Tunelem prochází devět šlach svalů – ohybačů prstů a palce a také mediální nerv (nervus medianus) a také cévy. Tento nerv inervuje ruku a tím pádem zajišťuje senzitivitu (citlivost) a motoriku dlaně a prstů. Celá oblast je krásně viditelná na obrázku č. 1.
Ke zmenšení tohoto prostoru dochází pouze při ohnutí zápěstí. Zmenšení prostoru kanálu jiným způsobem než ohnutím zápěstí utlačuje mediální nerv. Společně s dalšími příznaky se to označuje jako syndrom karpální tunelu.
V České republice je syndromem karpálního tunelu postiženo přes 35 000 lidí a dalších přibývá. Jedná se o jednu z nejčastějších nemoc z povolání.
2) Vznik a příčiny SKT
Syndrom karpálního tunelu vzniká nejvíce v zaměstnání. Bývají tu povolání, kde dochází k dlouhodobému přetěžování zápěstí, vystavování zápěstí tlaku, těžké manuální práce nebo zátěž zápěstí v nevhodné a nezvyklé poloze. Přesněji to jsou dlouhodobá denní práce s myší, hra na hudební nástroj (klavír), ruční silové práce, pletení, řízení kamionu apod. Jinými příčinami můžou být i úrazy zápěstí, záněty či otoky zápěstních šlach a vazů.
Trvalým tlakem na zápěstí dojde ke zbytnění a ztluštění zápěstního vazu a zmnožení vaziva v karpálním kanálu, čímž se zúží karpální prostor a mediální nerv společně s cévami vyživujícími tento nerv jsou utlačovány. Nerv je poškozen, a to následně vyvolává bolest zápěstí.
Ke vzniku dochází: 1) Zmenšením objemu kanálu nejčastěji zbytněním retinaculum flexorum a zmnožení vaziva v kanálu. Stává se to v povolání, úrazem, popálením ale i vrozeným zúžením kanálu. 2) Zvětšením obsahu kanálu: nemocí pojivové tkáně (například revmatoidní artritida, zánět šlach), metabolickou a endokrinní poruchou (cukrovka, poruchy štítné žlázy), těhotenstvím, infekcí (borelióza, tuberkulóza), hematomem, poštípání hmyzem, uštknutí hadem.
3) Příznaky a projevy SKT
Syndrom karpálního tunelu se zpravidla objevuje na dominantní ruce a rozvíjí se postupně. Hlavními příznaky zánětu karpálního tunelu je bolest ve dlani a inervovaných prstech, porucha hybnosti svalů thenaru a jejich postupné tuhnutí, mravenčení, či brnění. Poté může dojít ke ztrátě kožní citlivosti a oslabení těchto prstů, které je provázeno poměrně velkou bolestivostí. Ruka působí nešikovně a svaly předloktí ztrácí svalovou sílu a postupně ochabují.
Nepříjemné pocity se nejvíce projevují v klidu, v některých případech mohou nemocného i budit ze spánku. Bolesti v zápěstí mohou vystřelovat až do ramenního kloubu, popřípadě hlavy. Někdy se může objevit také otok. Nemocní mohou mít pocit oteklých prstů, i když otok není zcela viditelný. Intenzita obtíží často kolísá, většinou se však symptomy postupně zhoršují.
4) Komplikace SKT
V případě, že se pacient nedostaví včas k léčbě onemocnění a syndrom dále pokračuje, může dojít až k nevratnému poškození nervu. Právě to se projevuje ztrátou citlivosti, poruchy hybnosti ruky a palce, který není schopen postavit se proti ostatním prstům, čímž ruka ztratí veškerou manipulační funkci.
5) Léčba SKT
S léčbou syndromu karpální tunelu je potřeba začít co nejdříve, protože dlouhodobým neléčením tohoto problému může dojít k nevratným změnám. V případě léčby ještě v prvních měsících dochází k velkému zmírnění obtíží, ale dá se i úplně vyléčit. Existují dva způsoby léčby syndromu karpální tunelu:
Konzervativní léčba
Podstatou konzervativní léčby je snížení zátěže postižené horní končetiny. Tento způsob ale pouze zabraňuje vzniku příznaků, ale neodstraňuje příčinu. Proto většinou onemocnění pokračuje. Z toho důvodu se používá spíše v lehčích případech.
Pacienti v začátcích léčby omezují činnosti, které by mohly syndrom způsobovat, tedy ty, které přetěžování zápěstí způsobují. Používá i cvičení a protahování této oblasti. Postižené místo se také může úplně znehybnit zafixováním zápěstí do sádry či dlahy, čímž se zlepší regenerace poškozeného místa. Dalšími používanými způsoby jsou různé analgetické postřiky za účelem zmírnění bolesti nebo studené obklady. Zároveň se podávají pacientovi léky jako bromelin nebo i vitamin B6, které mají protizánětlivé účinky a potlačují bolest.
V případě, že konzervativní léčba nezabírá, je nutné podstoupit chirurgický zákrok.
Chirurgická léčba
Základem je odstranění tlaku v zápěstí. Toho je docíleno proříznutím zápěstního vazu, který místo utlačuje, a tak se mediální nerv může uvolnit.
Samotný řez je dlouhý asi 2,5 centimetru. Zákrok trvá zhruba 30 minut a provádí se ambulantně pod lokální anestezií, takže pacient poté může v případě úspěšné operace odejít domů. Chirurgický zákror můžeme vidět na obrázku č. 2.
Úleva přichází do 2 dnů od zákroku a ruka se vrací do normální stavu a do normálních funkcí po několika týdnech nebo měsících. Stehy vyndávají do 10 dnů.
(Samoléčba)
Při náhlých obtížích se dá dočasně snížit bolest například v nočních hodinách, než se budeme moci dostavit k lékaři. Doporučuje se chladit horní končetinu studeným obkladem apod. a zafixovat ji v rovnoběžné poloze s předloktím. Bolesti a průběh syndromu jsou nejhorší právě v noci v době spánku, proto je dobré fixovat právě této době, kdy není možné hlídat stálou polohu končetiny.