Diagnostika pohybového aparátu:
Pro zjištění stavu pohybového aparátu můžeme používat ve zdravotní tělesné výchově tyto různé metody, uvedeme si zde některé z nich a jejich různé podkategorie
1) Antropometrické vyšetření
zjišťuju převážně hodnoty tělesné hmotnosti, tělesné výšky, Body mass index nebo-li BMI (výpočet ze vzorce – hmotnost v kg / výška v metrech na druhou) a délka dolních končetin
2) Goniometrické vyšetření
Záznam měření se provádí ve všech rovinách (sagitální, frontální, transversální a rotaci – metodou SFTR), měříme rozsahy velkých kloubů
Více druhů vyšetření a hodnocení
Hodnocení posturálního stereotypu dle Kleina, Thomase a Mayera:
Hodnotíme ze tří stran (zepředu, z boku a zezadu) a využíváme aspekci (neboli pohledem hodnotíme celkovou konfiguraci vyšetřované oblasti) a palpaci. Při skupinových hodinách je aspekce velice důležitá a často se využívaná pro svou nenáročnost, kdy můžeme za krátkou dobu získat výsledky o velkém počtu pacientů.
A hodnotíme následující části těla. Hlavu, hrudník, břicho, zakřivení páteře, lopatky a boky. Vše samozřejmě ze všech tří stran. Pro názornost si uvedeme hodnocení hlavy.
Hlava může být:
a.) vzpřímena a brada zatažena
b.) lehce nachýlena dopředu
c.) skloněna do předu nebo zakloněna
d.) hlava značně skloněna
Na základě získaných výsledků konstatujeme držení těla – výtečné, dobré, chabé a špatné.
Hodnocení posturálního stereotypu dle Mathiase:
Vyšetření provádíme ve stoje s předpažením rukou do pravého úhlu – po dobu 30s a následně pozorujeme změnu postoje
Testování dle Jaroše a Lomíčka:
Používá se k hodnocení držení těla u dětí. Hodnotíme celkem 5 oblastí – držení hlavy a krku, konfiguraci hrudníku a ramen, břicho se sklonem pánve, křivku zad a držení v čelní rovině. Každou oblast hodnotíme od jedné do čtyř, přičemž pro hodnocení sčítáme body a čím méně bodů, tím lepší držení. Pro lepší přehlednost si opět uvedeme příklad.
Tentokrát hodnocení hrudníku:
I. Osa hrudníku je vertikální, ramena směřují přesně do stran, klíční kost a hřeben lopatky tvoří
rovnoramenný trojúhelník, hrudník je vyklenutý a záda jen nepatrně kyfotická, lopatky není při
pohledu ze strany vidět.
II. Hrudník není zcela správně postaven, jeho osa se od vertikály odchyluje asi o 10°.
III. Hrudník je plochý, záda jsou kulatá, ramena jsou posunuta vpřed a lopatky je při pohledu ze
strany vidět.
IV. Osa hrudníku je šikmá, hrudník je plochý nebo má jiné vážné odchylky od normy, ramena jsou vysunuta vpřed a obrys zad tvoří jeden oblouk.
Podle součtu tedy rozdělujeme držení dokonalé (součet bodů 5), dobré (6-10), vadné (11-15) a velmi špatné (16-20)
Vyšetření olovnicí:
Jedná se o nejjednodušších způsob statického vyšetření vadného držení.
a) Při pohledu na pacienta zepředu, spouštíme olovnici z processus xyphoideus. V případě vadného držení těla nacházíme prominujcíí břišní stenu nebo hrot nedopadá mezi nohy.
b) Z boku spouštíme olovnici v prodloužení zevního zvukovodu. V ideálním případě by osa ramenního, kolenního a kyčelního kloubu měla jít spolu s provázkem, dopad hrotu by měl být mírně před vnějším kotníkem. Pokud se jedná o vadné držení těla jde osa kloubů mimo osu olovnice či klouby vůbec netvoří svou vlastní osu.
c) Ze zadu přiložíme olovnici na horní úhel lopatky, při úklonu na opačnou stranu by měl hrot dopatnou na patu opačné nohy, v případě vadného držení těla je hrot zcela mimo patu
Dynamická vyšetření:
Vyšetření pacienta v pohybu (například vyšetření hrudníku – sledujeme pohyb žeber a jejich souměrnost při dýchání, měření pohyblivosti páteře v úklonu, záklonu a jiné)
3) Funkční svalový test a diagnostika hybných stereotypů
Testování podle Jandy, Kopřivové a Čermáka:
Provádíme vyšetření funkčního stavu svalů převážně posturálních, dále zjišťujeme způsob provedení základních hybných stereotypů. Současně s vyšetřováním hybných stereotypů zjišťujeme sílu vybraných svalů fyzických
Zachováváme stejné standardizované postupy – přesné výchozí polohy, přesné fixace a směr pohybu
Vyšetřovaný je pasivní
Platí zásady, že nestlačujeme testovaný sval, vyšetření má být vždy ve směru pohybu síla, kterou působíme, nemá jít přes dva klouby
Rozsah pohybu nesmí být omezen z jiných důvodů
Vyšetřujeme následující svaly a svalové skupiny: m. triceps surae, flexory kyčelního kloubu, flexory kolenního kloubu, adduktory kyčelního kloubu, m. piriformis, m. quadratus lumborum, m. erector spinae, m. pectoralis major, m. trapezius (pars descendens), m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus.
Podle hodnocení Jandy z roku 1996 rozdělujeme škálu na – nejde o zkrácení, malé zkrácení a velké (patologické zkrácení)
Hodnocení podle Čermáka (2005) je – sval nezkrácen, sval zkrácen
Jako příklad si uvedeme svalový test sternocleidomastoideu
Svalový test m. sternocleidomastoideus:
obr. 1
Poloha:
V lehu na zádech, horní končetiny podél těla, dolní končetiny lehce podloženy pod koleny, hlava je mimo vyšetřovací stůl. Vyšetřující stojí za hlavou vyšetřovaného
Fixace:
Fixujeme sternum, pokud možno i claviculu na vyšetřované straně
Pohyb:
Vyšetřující podpírá hlavu v zátylku, provede dále současný záklon, úklon a rotaci hlavy na stranu nevyšetřovanou
Hodnocení:
Stupeň zkrácení hodnotíme podle rozsahu extenze a orientačně palpujeme svalové bříško a zvláště úponovou šlachu m. sternocleidomastoideus na clavicule a sternu
Hlava přesahuje horizontálu, úpon svalu není citlivý
Hlava je v úrovni horizontály, úpon svalu je citlivý
Hlava nedosahuje horizontály, sval je na pohmat tuhý, úpon citlivý
Orientační test:
Vyšetřovaný sedí na židli, aktivně stáhne část prsního svalu upínajícího se na spodní část klíční kosti. Hlavu otočí o 45? opačným směrem a provede mírný záklon.
Hodnocení:
Testovaný necítí tah v oblasti bradavčitého výběžku (pod uchem)
Testovaný cítí výrazný tah pod uchem především při otevření úst
Odkazy na videa:
Odkazy na FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o. a jejich kanál na Youtube – jako příklad je uveden odkaz na test diagnostiky postavení pánve a druhé video je vyšetření vazů kolene a menisků
https://www.youtube.com/watch?v=9e0whsA5Wzo
https://www.youtube.com/watch?v=QpI0LBE8x2k
Zdroje:
https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/ztv/index.html
http://www.cvikyprozdravi.cz/web/uvod?0
ČERMÁK Josef, Olga CHVÁLOVÁ, Vladana BOTÍLKOVÁ. Záda už mě nebolí. Praha : Nakladatelství SOJKA a VAŠUT, 1994. ISBN 80-7180-001-5