- Jaká obuv je vhodná?
Především jde o stavbu boty se správně zhotovenou stélkou, na středním podpatku a prostornou špičkou a pevným podpatkem (vysoké podpatky nejsou vhodné na trvalé nošení a vedou ke vzniku ploché nohy, podporují flekční postavení kolen a kyčlí, hyperlordózu bederní a vyvolávají i bolesti v zádech).
Pro správnou funkci nohy je důležitá stabilita, aby noha byla ve správném postavení a pevná v bočném i předozadním směru. Materiál by měl být lehký a poddajný.
Ortopedické vložky mají podpírat příčnou klenbu a korigovat osové postavení nohy.

Každým zmíněným prevenčním cvikem posilujeme svaly klenby. Jestliže již pociťujeme příznaky začínající deformity, ale ještě nedošlo k markantnímu vychýlení palce z jeho rovné osy, začneme používat speciální bandáže - korekční dlahu, (obr.1) která se upíná na palec z vnitřní strany nohy až po vnitřní kotník. (Existuje denní a noční, která je účinnější).

U lehkých případů se někdy doporučují silikonové nebo gumové korektory palce, které se vkládají mezi palec a druhý prst. Korektor může zpomalit progresi vady, nápravu deformity však nelze očekávat, neboť palec je dostatečně silný natolik, aby i přes korekční polštářek vyvíjel tlak na ostatní prsty a sám dále uhýbal mimo podélnou osu.

K léčbě je doporučeno aktivní cvičení a aplikovaná fyzikální léčba dle předpisu lékaře. Dále jsou součástí léčby i všechny možnosti prevence. Také se doporučuje tejpování.

Fyzioterapie

Techniky fyzioterapie vychází z předpokladu, že HV lze korigovat skrze nápravu funkce nohy, která je vlivem HV patologická.

Pracuje se zlepšením postavení nohy, tj. aktivní držení klenby nožní, dostatečná aktivita m. abductor hallucis ve stoji, ale hlavně při chůzi. Dále je nutný zácvik správného stereotypu chůze, zapojení palce do fáze odrazu.

Konzervativní léčbou je nutné započít již v raném stádiu deformity. Pokud ke korekci nedojde v časné fázi, deformita se prohlubuje a stává se rigidní. Navíc se k tomu přidá změna postavení ve vyšších segmentech (koleno, kyčel, pánev, páteř), její postupná fixace, změna pohybových stereotypů a jejich postupné zabudovávání do CNS.   

Noha bývá častým začátkem patologických funkčních řetězců, které pokračují přes kotník, lýtkovou kost a svaly stehna na pánev. Svalové napětí v noze, opěrné body chodidla a tvar nožní klenby vytvářejí aferentní signály pro CNS, která aktivuje vzpřímené držení těla. Aktivita svalů nohy ovlivňuje změnu postavení hrudníku a bránice, tím pádem má vliv i na dýchání.

Operační řešení jako poslední možnost

Pokud jsou rehabilitace a polohování neúspěšné a palec je stále bolestivý, přiklání se lékaři k operaci podle Dr. Brandes-Kellera. Operatér u tohoto typu řešení odstraní část základního článku palce, čímž se kloub stává nestabilním.

Po této operaci je důležité správné dlahování, aby se části kloubu a měkké tkáně zahojily ve správném postavení. Pacient je propuštěn přibližně 15. den po operaci. Stehy operatér vyjímá cca 19. den po operaci. Bohužel ještě několik týdnů až měsíců po operaci je noha velice bolestivá, oteklá a při každém postavení či položení nohy na zem projíždí bolest do palce (překrvení) a chůze o berlích je nutná cca 1 měsíc.

Pacient po operaci nemůže obout boty, noha při chůzi bolí. Většina pacientů může došlapovat jen na patu a to i 1-2 měsíce po operaci. Doporučována je enzymoterapie (tzn. metoda využívající proteolytické enzymy tj. látky tělu vlastní, které umí štěpit bílkoviny), dlahování na noc, z léků jsou předepisovány antirevmatika. Pacient má cvičit palcem flexi a extenzi (pohyby nahoru a dolů) a případně je mu předepsána léčba laserem. 

Zdroje:

Ortopedická ambulance. Ortopedická ambulance (online). (cit. 2017-02-013). Dostupné z: http://www.dostry.cz

Hallux valgus. Hallux valgus (online). česko: Grada, 2014 (cit. 2017-02-13). Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu